Výkon epiduroskopie se řadí do kategorie endoskopických metod. Jejím prostřednictvím je diagnostikován a terapeuticky ošetřen zdroj chronické lumbosakrální radikulární bolesti zad vznikající zejména v důsledku tzv. FBSS syndromu. Metoda je efektivní léčbou u pacientů, u nichž konzervativní terapie bolesti nepřináší výsledky nebo kteří již nechtějí bolest dále snášet.
Výkon epiduroskopie je nejčastěji prováděný u pacientů s přetrvávající či nově vzniklou bolestí zad po operacích páteře v důsledku selhání chirurgického zákroku na páteři, který byl jinak proveden anatomicky a technicky úspěšně, tzv. failed back surgery syndrom (FBSS syndrom).
Zdrojem bolesti může být epidurální fibróza (zmnožení vaziva) v míšním kanálu, která dráždí míšní kořen nebo způsobuje zúžení epidurálního prostoru. Statisticky se projevuje až u třetiny pacientů po operacích.
Bolest se projevuje nejčastěji v oblasti dolní části bederní páteře, v dolních končetinách, případně v obou místech současně, přičemž místo a způsob šíření bolesti je v závislosti na místě postižení v páteři velmi variabilní. Ze snímků počítačové tomografie nebo magnetické rezonance nelze zcela jednoznačně přítomnost fibrózy určit. Epiduroskopii lze tedy označit za výkon, který nabízí tři efektivní terapeutické možnosti: diagnostiku a identifikaci místa bolesti zobrazením epidurálního prostoru speciálním endoskopem, mechanické odstranění epidurální fibrózy a cílenou aplikaci léčiva.
Páteřní kanál se skládá z pevného kostěného obalu, který tvoří obratle. Mezi vazivovým obalem a obaly míchy se nachází epidurální prostor. Pod míšními obaly je bariéra tvořená mozkomíšní tekutinou, která obaluje a chrání míchu. Patologická fibrózní tkáň se vytváří v epidurálním prostoru, nejčastěji v přední části páteřního kanálu. V lokální anestezii a pod kontrolou rentgenu se přirozeným anatomickým otvorem v křížové kosti (hiatus sacralis) zavádí speciální jehla. Přes jehlu se poté zavede velmi tenký endoskop, který je napojen na kameru, a laserové vlákno. Pod neustálou vizuální kontrolou je následně fibrózní tkáň odstraňována laserem nebo tepelnou radiofrekvencí. Pro precizní zobrazení je míšní kanál proplachován fyziologickým roztokem. V případě zúžení epidurálního prostoru se zavádí balonkový katetr, který umožní jeho rozšíření a zpřehlednění.
Epiduroskopie je velmi komplexní výkon, který podává významnou diagnostickou informaci o míšním kanálu. Důkladné zobrazení epidurálního prostoru kamerou umožňuje snadno a přesně odhalit postižené nervové kořeny, identifikovat záněty, srůsty či jiné abnormality. Díky přímé vizualizaci je tak zároveň možné ihned terapeuticky řešit jiné patologické procesy v míšním kanálu. Jako diagnostická metoda odhalení epidurální fibrózy v předoperačním období vykazuje epiduroskopie mnohem výraznější efektivitu oproti jiným diagnostickým metodám. 91% přítomnost epidurální fibrózy pomocí epiduroskopie oproti 16,1 % pomocí magnetické rezonance (MRI) prokázali ve své studii Boscher a Heavner (2009).1
Epiduroskopie jako miniinvazivní výkon přináší, v porovnání s konvenční chirurgií, dle ISMISS2 pacientovi řadu výhod, zejména nižší riziko poškození nervů, menší tvorbu epidurální fibrózy, nižší výskyt infekcí, menší chirurgický řez a chirurgické trauma. Výhodou je v neposlední řadě také rychlejší rekonvalescence a rychlejší návrat do aktivního života. Výkon se provádí v režimu jednodenní chirurgie, tj. pacient se po zákroku a doporučené době odpočinku navrací tentýž den do svého domova. Délka zákroku se pohybuje od 20 do 60 minut, přičemž pacient je v průběhu zákroku při vědomí, v lokální či lehké anestezii.
Text: ©EuroPainClinics
1Hemmo A. Bosscher, MD, FIPP*; James E. Heavner, DVM, PhD, FIPP (Hon)*,†, Lumbosacral Epiduroscopy Findings Predict Treatment Outcome, Pain Practise 2013
2ISMISS (International Society for Minimal Intervention in Spinal Surgery – Mezinárodní společnost pro miniinvazivní chirurgii páteře, dle příručky „Guidelines for Endoscopic Spinal Surgery“ schválené výborem ISMISS 28. 1. 2010, www.ismiss.com
