Kost je pevná jako ocel, a zároveň lehká jako hliník. Je zásobárnou důležitých minerálních látek a místem, kde se tvoří nové krevní buňky. Jedny z klíčových minerálů pro jejich správný a zdravý vývoj jsou vápník a hořčík.
Kost se vyvíjí již od nitroděložního vývoje z vaziva a chrupavky. Procesem osifikace neboli kostnatění dochází k ukládání minerálních látek a solí, především fosforečnanů a uhličitanů vápníku a chrupavka se mění v kostní tkáň. Kostní hmota se vytváří zhruba do věku třiceti let, poté její množství klesá. Proto je nutné všímat si změn, které se s kostmi dějí a poskytovat jim potřebnou výživu, aby zůstaly pevné a zdravé.
Vápník (Calcium)
Vápník je základním „stavebním materiálem“ kosterního aparátu, který tvoří pětinu hmotnosti zdravého lidského těla. Je minerálem, který se v našem těle vyskytuje v největším množství – tělo dospělého člověka má asi kilogram vápníku a celých 99 % se nachází v kostech a zubech. Zbývající procento je pak rozloženo do svalů a měkkých tkání. Ukládání vápníku do kostní hmoty významně napomáhá vitamin D, který přijímáme hlavně ze slunečního záření a v menší míře také v potravě. Proto je nutné dbát také na jeho dostatečný příjem, aby tělo vápník mohlo správně využít. Vápník je důležitý také pro srdeční činnost, správnou funkci svalů a nervů a přispívá ke srážlivosti krve.
Když vápník v těle chybí
Vápník ztrácíme běžnými tělesnými pochody, jako vylučování potu, moči a stolice, ale také vypadáváním vlasů, odlupováním pokožky či ztrátou nehtové hmoty. Pokud není vápníku dostatek, tělo si jej bere z kostí, které se tak stávají slabšími a křehčími. Úbytek vápníku z kostní hmoty se projevuje u starších osob nebo u osob s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku. Dochází k řídnutí kostí a vzniku osteoporózy. Kosti se snadněji lámou a zlomeniny se hůře léčí.
Typickými příznaky nízké hladiny vápníku jsou svalové křeče, škubání a mravenčení v okolí úst nebo v prstech. Vysoká hladina vápníku se projevuje slabostí, nedostatkem energie, ztrátou chuti k jídlu, zvracením, zácpou, bolestmi kostí, aj.
Jak tělu dodat tělu vápník
Aby naše kosti a páteř zůstaly silné a pružné, je třeba dbát na pravidelné doplňování vápníku. Běžně stačí pravidelně zařazovat potraviny, které ho obsahují dostatek, zejména:
- mléčné výrobky, sójové mléko, tofu
- listová zelenina tmavozelené barvy (kadeřavá kapusta, špenát, brokolice, čínské zelí, rebarbora)
- ryby (sardinky, losos)
- semínka mák, chia semínka)
- ořechy, ovesné vločky
- minerálky aj.
HOŘČÍK (MAGNESIUM)
Pro správnou stavbu a strukturu kostí a celkové zdraví organismu je dalším důležitým minerálem hořčík, který významně napomáhá regulovat hladiny vápníku a vitaminu D. To je důležité s ohledem na pohybové obtíže, které nadbytek vápníku může vyvolávat. Z pohledu množství prvků zastoupených v těle zastupuje tento minerál čtvrté místo, jeho význam je však nesporný – účastní se na 300 biochemických funkcích organismu. V kostech se nachází asi 60 % hořčíku z jeho celkového množství v těle.
Když hořčík v těle chybí
Hořčík se podílí na nervových přenosech a stahování svalů, podporuje jejich uvolnění a zbavuje nás tak bolesti při pohybu. Stejně tak se podílí i na řízení srdečního svalu, má tedy obrovský význam pro správnou srdeční činnost a rytmus. Má pozitivní vliv také na naše duševní zdraví. Dokáže „zklidnit nervy“, pomáhá regulovat neklid, stres, depresivní stavy a napomáhá klidnému spaní a dodává tělu energii.
Jste často unavení, bolí vás hlava? Brní vás prsty? Chytají vás křeče do lýtek? Právě tyto projevy mohou signalizovat nedostatek hořčíku v těle a mohou s nimi souviset stavy nervozity, podrážděnosti, poruchy srdeční činnosti – například „bušení“ srdce. Pokud pociťujete zdravotní obtíže dlouhodoběji, navštivte co nejdříve svého lékaře a konzultujte s ním symptomy, které mohou souviset i s mnohem závažnější zdravotní příčinou.
Jak tělu dodat hořčík
Zaměřte se na skladbu svojí stravy a zařazujte do svého jídelníčku potraviny bohaté na hořčík, který je prospěšný celému tělu. Nejvíce hořčíku obsahují:
- Ovoce – pomeranče, meruňky, citrony, grepy, jablka, avokádo, banán
- Zelenina – špenát, mangold, zelí, brokolice, brambory, žlutá kukuřice
- Luštěniny – sója, červené fazole, čočka, cereálie – bílá pšenice, jáhly
- Ořechy – kešu, para ořechy, mandle, různá semínka (sezam, slunečnice), kakao
- Vejce, ryby a mořské plody
Pestrá a vyvážená strava je obecně základem celkové rovnováhy těla. Platí proto dbát na vyrovnaný příjem všech vitaminů, minerálů a dalších prvků, které potřebuje. Pokud si nejste jisti, můžete svůj jídelníček konzultovat s lékařem nebo nutričním specialistou.
Pozn. Tento článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje odbornou zdravotní péči ani poradenství či doporučení lékařem či nutričním terapeutem. Vaše zdravotní obtíže zásadně konzultujte se svým lékařem. V případě zájmu o léčbu na specializovaných pracovištích EuroPainClinics je vždy nutné odeslání online formuláře E-konzultace.
Použité zdroje:
Wikipedia.org, Healthline.com, Healthharvard.edu, textový archiv EuroPainClinics
