K dodržování pitného režimu a o prospěšnosti vody pro naše tělo najdeme v literatuře řadu rad a doporučení. Jak je to však s vlivem vody na páteř? I když se u tohoto jedinečného mechanismu zdánlivě jedná „pouze o kost“, je dobré vědět, že v meziobratlových ploténkách je ve skutečnosti vody dost. Ta má na stav a funkci páteře zásadní vliv, proto se nabízí otázka, zda a jakou roli hrají tekutiny při bolesti zad.
Meziobratlové ploténky neboli disky (na páteři jich najdeme celkem 23) jsou pružné chrupavčité destičky, které vyplňují prostor mezi dvěma obratli. Jejich úkolem je jako „polštář“ chránit nárazy mezi nimi. Chrupavka je pojivová tkáň, která nemá žádné cévy. Živiny a kyslík se zde přenášejí pomocí difuze, tj. rozptylováním částic buněčné hmoty (např. glukosamin, chondroitin, hyaluronová kyselina), které váží vodu. Nenajdeme zde ani žádné nervy, proto zdravou ploténku vlastně necítíme.
Každá ploténka má dvě části. Rosolovité jádro (nucleus pulposus) tvoří asi čtvrtinu ploténky a lze si jej představit jako kuličkovitý gel v lamelách, které jsou uspořádány svisle nad sebou a drží tak jádro uprostřed ploténky. Tekutinu tvoří zejména kolagenová vlákna, velké množství vody a proteiny (bílkoviny). Uvádí se, že při narození se v jádru nachází až 90 % vody, v průběhu stárnutí organismu pak klesá od 50 let věku výše až na 70 %. Právě voda v jádru umožňuje tlumit nárazy a otřesy páteře, zejména v osovém zatížení. Pevný vazivový prstenec (anulus fibrosus) tvoří zejména buňky vazivové tkáně zvané fibroblasty produkující tužší typ kolagenu, a obsahuje méně vody. Zdravá ploténka je tedy plná vody, je pružná a „šťavnatá“.
Co se děje, když se voda v ploténce „ztrácí“
Úkolem plotének je fungovat jako tlumiče nárazů mezi jednotlivými obratli a umožňovat, aby páteř odolávala gravitačnímu zatížení, jako je sed, chůze či běh. Ploténky naopak snášejí špatně pozice a polohy jako je otáčení čili rotace, pootočení, zkroucení, nebo smykové zatížení. Pokud sedíme nebo stojíme, jsou disky stlačeny váhou, což způsobuje, že část vody je z disků vytlačena. Některé statistiky uvádějí, že během běžných každodenních činností mohou ploténky ztratit až 20 % vody. Jedním z efektů ztráty vody je zmenšení velikosti ploténky a omezení její „tlumicí“ schopnosti. Pokud se ploténky zmenší natolik, že přestávají udržovat správnou vzdálenost mezi obratli, pak se pohyb může stát obtížným a bolestivým. Ztráta či nedostatek vody může tak mít nepříznivý vliv na dostatečnou funkci plotének, což může způsobit bolest zad, bolest hlavy a další obtíže.
V klidové pozici, zejména vleže, pak dochází k opětovnému „natečení“ vody a tím i přívodu živin a kyslíku do plotének. Z toho důvodu je potřeba dodržovat vyváženou celkovou hydrataci těla. Zapomínat nesmíme ani na pravidelné střídání pozic a poloh – je známo, že jednou z nejčastějších příčin vzniku výhřezu ploténky je dlouhodobý, nesprávně prováděný sed.
Proč je hydratace pro ploténky důležitá a kolik vody potřebujeme
Jednoduše by se dalo říci, že pokud je tělo dehydratované, nemusí dojít k správnému doplňování vody do plotének. Ploténky se nemají, obrazně řečeno, z čeho „nasáknout jako houba“ vodou, snižuje se jejich výška a tím zároveň schopnost tlumení nárazů, ztrácí se pružnost páteře.
Příjem tekutin je pro člověka klíčový, jeho množství pak individuální. Souvisí samozřejmě i s věkem, který přirozeně také působí na degeneraci plotének a tím ovlivňuje funkčnost a pružnost páteře. Voda působí příznivě na všechny tělní systémy a díky ní se odplavují z těla odpadní látky, toxiny. Nutné je především příjem tekutin udržovat v rozumné míře. Nadbytek přijaté vody může totiž vést až ke zdravotním komplikacím, zejména u osob se srdečními problémy, s vysokým krevním tlakem nebo trpícími otoky dolních končetin.
Dobré je řídit se vlastním instinktem – napít se vždy, když mám žízeň, pokud jsem vystaven zátěžovým situacím, jako je cvičení či v létě za horkého počasí, nebo při nemoci. Správný přísun tekutin je důležitým aspektem zejména u seniorů, kteří mají často pocit, že pít nepotřebují a snadno dehydratují. Z nápojů je nejlépe dopřát si čistou vodu, kterou přijímá organismus nejpřirozeněji, pro chuť obohacenou o pár kapek citronu, nebo slabě mineralizované vody, které je však dobré střídat, a hlavně nepít je dlouhodobě. Oblíbené kolové nápoje je lépe si dopřát pouze výjimečně, neboť obsahují zdraví neprospěšné fosforečnany. Džusy je ideální pít zředěné, a to i vzhledem k jejich vysoké kalorické hodnotě.
Článek má pouze informační charakter a v žádném případě nenahrazuje konzultaci zdravotního stavu pacienta s lékařem.
Použité zdroje:
