Syndrom selhání operace zad
Bolest zad po operaci, často i po opakovaných operacích může vzniknout v důsledku tzv. syndromu selhání operační léčby páteře, označovaném odborně jako FBSS (failed back surgery syndrome). Co se pod tímto pojmem skrývá? Jedná se o klasickou operaci páteře, která byla provedena technicky i anatomicky správně, přesto však bolest stále přetrvává, nebo dokonce vzniká nová. Statisticky se vyskytuje až u třetiny pacientů po operaci, některé zdroje uvádějí až 30 %. “Epiduroskopie je ověřená metoda při léčbě chronické kořenové neboli radikulární bolesti zad s typickým vyzařováním do dolní končetiny. Výhodou pro pacienta je její dvojí efekt – diagnostický a prakticky ihned léčebný. Výkon se provádí zejména u pacientů, jimž konzervativní terapie jako např. rehabilitace, fyzioterapie či farmakoterapie nepřináší úlevu, nebo již bolest nechtějí dále snášet”, vysvětluje MUDr. Róbert Tirpák, FIPP, vedoucí lékař Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad v Praze.
Původce bolesti: epidurální fibróza
Nejčastější příčinou která doprovází bolest zad je epidurální fibróza neboli vazivová tkáň v epidurálním prostoru. Po operaci zad právě ve spojitosti s FBSS může dojít ke zmnožení tohoto vaziva, které nabývá různé podoby – od souvislých sítí či plátů až po hutnou masu zaplňující epidurální prostor. Při výkonu epiduroskopie je možné díky zavedení speciálního endoskopu celý prostor vizualizovat, přítomnost a závažnost fibrózy odhalit a následně ihned terapeuticky ošetřit. Cílem léčby je mechanické odstranění fibrózy (tzv. mechanická adheziolýza) a ošetření dalších patologických procesů, které mohou drážděním nebo útlakem míšních kořenů způsobovat bolest, která je projevem tzv. kořenového (radikulárního) syndromu.
Spolehlivá a přesná diagnostika
Přítomnost epidurální fibrózy se zjišťuje obvykle pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo počítačové tomografie (CT). Účinnost epiduroskopie jako diagnostické metody potvrzuje odborná studie holandských lékařů Dr. Bosschera a Dr. Heavnera z roku 2010, která porovnává schopnost odhalení fibrózy magnetickou rezonancí a epiduroskopií. Epiduroskopie prokazuje jednoznačně vyšší efektivitu, a to až u 90 % pacientů s FBSS oproti 16 % pacientů při magnetické rezonanci.
Jak se epiduroskopie provádí?
Do páteřního kanálu se přes přirozený otvor v kosti křížové, tzv. hiatus sacralis, zavádí speciální jehla, přes kterou se následně zavede tenká, asi milimetrová endoskopická kamera (epiduroskop), laserové vlákno a další nástroje k proplachování fyziologickým roztokem a k podání léčiva. Pacient leží při zákroku na břiše a je v lehké anestezii. Výkon probíhá pod neustálou přesnou a bezpečnou kontrolou rentgenu s C-ramenem. Laserem je šetrně prováděna tzv. mechanická adheziolýza, tj. odstranění fibrózní tkáně. Pokud je epidurální prostor zúžený, pro zpřehlednění a rozšíření prostoru se zavádí balonkovitý katetr. Doba zákroku se pohybuje v rozmezí od 20 do 60 minut.
Vědecky ověřené metody a jejich výhody
Výkon epiduroskopie je řazen do kategorie miniinvazivních endoskopických výkonů, které vycházejí z poznatků medicíny založené na důkazech (EBM, evidence-based medicine) a doporučení mezinárodních organizací SIS (Spine Intervention Society) a WIP (World Institut of Pain). V tomto kontextu je zastáván odborný postoj, že ne pro každého pacienta je tento typ léčby vhodný, ne každý pacient bude pociťovat stejnou úlevu od bolesti a ne u každého pacienta znamená miniinvazivní výkon lepší přístup. Oproti konvenční léčbě přináší miniinvazivní a endoskopické výkony dle ISMISS (International Society for Minimal Intervention in Spinal Surgery) pacientovi řadu klinických benefitů: nižší riziko poškození nervů, menší tvorba epidurální fibrózy, menší výskyt infekcí, menší chirurgický řez a chirurgické trauma až po rychlejší rekonvalescenci a návrat do zaměstnání.
Klinická studie EuroPainClinics Study II o epiduroskopii
Přínosy léčby epiduroskopií jsou předmětem jedné z klinických studií, které probíhají v rámci vědeckého výzkumu na pracovištích EuroPainClinics. Studie probíhá ve dvou skupinách pacientů a srovnává účinnost metody při provedení mechanické adheziolýzy a mechanické adheziolýzy navíc s podáním léčiva a hodnotí dva důležité parametry: intenzitu bolesti na tzv. vizuální analogové škále bolesti (VAS) a dále omezení denních činností podle indexu Oswestry Disability Index (ODI). Výsledky ročního výzkumu, které prokázaly významné snížení intenzity bolesti u sledovaných skupin pacientů po 6 měsících od léčby a významné snížení ve skupině pacientů, kteří podstoupili výkon epiduroskopie metodou mechanické adheziolýzy s aplikací léčiva po 12 měsících sledování od výkonu, byly zveřejněny v letošním březnovém vydání prestižního vědeckého časopisu Pain Medicine (Oxford Academic Journal).
Z průběhu zákroků epiduroskopie na Klinice miniinvazivní a endoskopické léčby zad
