Meziobratlové ploténky mají pro funkčnost lidské páteře zásadní význam. Pomáhají udržovat její stabilitu, a především fungují jako tlumiče nárazů mezi obratli při každém pohybu. Jejich soustavná činorodost a vytíženost způsobuje, že jsou také jednou z nejčastějších příčin bolesti zad.
Ploténky jako tlumiče
Páteř tvoří celkem 33 prstencovitých kostí-obratlů, které jsou navzájem spojeny řadou pohyblivých kloubních spojů. V každém z nich je mezi obratli vložena meziobratlová ploténka neboli disk, pružná destička z odolné vláknité chrupavky. Některé z obratlů srůstají a páteřních plotének tak máme celkem 23 – poslední z nich se nachází mezi těly obratlů L5 a S1.
Ačkoliv jsou ploténky pevné, jsou zároveň elastické – mají schopnost se pod tlakem stlačovat a měnit svůj tvar. Jejich hlavním úkolem je tlumit jako „polštář“ nárazy mezi jednotlivými obratli, ať již při pohybu – chůzi, běhu, skocích, nebo jakémkoliv zatížení páteře. Tato schopnost, v kombinaci s přirozeným zakřivením páteře, je předpokladem pružné, a přitom stabilní páteře. V ploténce se nenachází žádné nervy (proto zdravou ploténku „necítíme“), ani krevní cévy, které by ji vyživovaly. Obsahuje však poměrně velké množství vody, která má zásadní vliv na její elasticitu. Čím více vody v ploténce, tím lépe může odolávat tlaku zátěže a „odpružovat“. Pokud voda v ploténce chybí, mění se její výška, a tím zároveň schopnost tlumení nárazů, zhoršuje se pružnost páteře.
Páteř i ploténky stárnou s námi
Bolesti zad vznikají z řady příčin. Výhřez ploténky je jednou z tzv. strukturálních příčin, kdy dochází k přímému poškození tkání organismu. Na vzniku degenerativních změn meziobratlových plotének se samozřejmě podílí přirozené stárnutí, které nicméně můžeme výrazně urychlit nedostatkem pohybové aktivity, častým dlouhým sezením, stereotypními činnostmi nebo nevhodným zatěžováním při pracovní, či sportovní aktivitě. Vlastní výhřez pak vzniká jako jeden z možných důsledků takové degenerace ať již vlivem úrazu, nadměrného namáhání, akutního přetížení, nebo i zcela spontánně.
Dalšími možnými projevy degenerace ploténky jsou její dehydratace, kdy se ploténka snižuje, často následovaná zánětlivými změnami a vrůstáním dříve nepřítomných nervů a cév. Postupně se vytvářejí až kostní výrůstky-osteofyty, vzniká artróza páteře a další degenerativní onemocnění jako zúžení páteřního kanálu (stenóza), spondylolistéza – „posunutí obratlů“ a další bolestivé stavy.
U všech bolestí zad, kde je to z hlediska intenzity bolesti možné, je vhodná pohybová aktivita, ideálně po konzultaci s lékařem a fyzioterapeutem, kteří doporučí nejvhodnější pohyb k posílení svalů páteře, zpevnění svalového korzetu. Mezi ně se řadí nejčastěji plavání, nordic walking, lehké cvičení, strečink. Vhodné je osvojení každodenních pohybových návyků při vstávání, zvedání břemen, využití ergonomie a střídání pozic u sedavého nebo stereotypního zaměstnání. Podle závažnosti stavu lékař rozhoduje o vhodné farmakologické, rehabilitační nebo jiné léčbě. V případě dlouhodobé (chronické) bolesti, stanovujeme přesnou diagnostikou celkový léčebný plán.
Jak vzniká výhřez a jaké může mít projevy
Častým problémem je právě výhřez ploténky, odborně prolaps či hernie, laicky někdy označovaný jako vyklouznutá nebo prasklá ploténka. Každou ploténku tvoří pevný vnější vazivový prstenec a rosolovité jádro. Při narušení vnější vrstvy ploténky (v důsledku úrazu, nárazu či opotřebení věkem) se vnitřní část hmoty se tlačí ven. Tím může dojít k utlačení kořene míšního nervu, které působí bolest nejčastěji v některé části dolní končetiny. U bederních plotének se výhřez projevuje nejčastěji mezi obratli L5-S1 a L4-L5.
Rozlišujeme několik druhů výhřezu. Při začínajícím výhřezu (protruzi) dochází k vyklenutí jádra ploténky, které ale neporušuje vnější pevný prstenec. Tento stav „vyboulení“ se někdy označuje anglickým termínem „bulging“ disk. Pokud se jádro ploténky trhlinou ve vnějším prstenci vytlačí přes vnější okraj, nastává takzvaná extruze. Nejnápadnější formou výhřezu je tzv. sekvestrace, kdy se část vyhřezlého jádra oddělí od disku a jako takzvaný sekvestr (úlomek) může „spadnout“ do páteřního prostoru. Ve všech uvedených případech tím může dojít k utlačování nebo dráždění nervových kořenů s následným šířením bolesti do spádových oblastí nervových kořenů. V horším případě může dojít i ke snížení citlivosti, nebo dokonce svalové síly a pohyblivosti končetiny, což již může být známkou počínajícího trvalého poškození daného kořene.
Obecně platí, že ne každý výhřez ploténky nutně znamená bolest, ne každá bolest zad je způsobena výhřezem, a dokonce intenzita obtíží ani prognóza bezprostředně nezávisí na velikosti výhřezu. Celá řada lidí žije s určitou patologií neboli změnou na ploténce, včetně výhřezu, a nepociťují žádné potíže, jsou tzv. asymptomatičtí. Pokud se však bolest projevuje dlouhodobě, s návštěvou specialisty a zahájením léčby není třeba váhat, aby bolest nepřerostla v nepříznivý komplikovaný stav.
Vhodným řešením pro některé typy výhřezů plotének mohou být miniinvazivní a endoskopické výkony poskytované na našich pracovištích. Pokud vás dlouhodobě „trápí“ ploténky, máte již určitý nález výhřezu na magnetické rezonanci, dosavadní léčba nepřináší úlevu, informujte se u nás prostřednictvím bezplatné služby E-konzultace, zda můžeme ve vašem případě pomoc poskytnout i vám.
Mít zdravá a silná záda je přáním každého, a proto je zároveň na místě myslet na to, jak rozvoji onemocnění páteře a poškození plotének preventivně předcházet. Významnou roli hraje vlastní aktivita při udržování životního stylu nebo při jeho změně: dbát na správné držení těla, naučit se a používat správné pohybové vzorce, vyhýbat se mechanismům, které vyvolávají bolest, věnovat se pravidelnému cvičení a posilování středu těla, hlídat si optimální hmotnost a vyvážený příjem pestré stravy, ideálně také omezit kouření a alkohol.
Odborná textová spolupráce: MUDr. Michal Matias
Čtěte také:
Animační video z průběhu endoskopického výkonu na ploténce zhlédněte zde
