Plavání je oblíbenou pohybovou a zdraví prospěšnou aktivitou, a to včetně prevence proti bolesti zad. Kdo se plavání věnuje intenzivně, ví, že i tato činnost vyžaduje určitou dávku strategie, aby byl výsledek smysluplný a s příjemným prožitkem. Zvolit si můžete z několika plaveckých způsobů, věděli jste však, že se můžete naučit plavat doslova jako ryba? O plaveckém stylu „totálního plavání“ jsme hovořili s Tomášem Vojtěchovským, zakladatelem, hlavním trenérem a prvním mezinárodně certifikovaným trenérem metody Total Immersion v Česku.
„Totální plavání“ neboli „úplné ponoření“ do vody pochází z plavecké metody Total Immersion, jejímž zakladatelem je americký kouč Terry Laughlin. Jako vyškolený trenér Total Immersion jsem v Česku založil obchodní značku, pod kterou praktikuji a učím tuto metodu vycházející ze školy pana Laughlina.
V čem spočívá princip toho způsobu plavání?
Učíme plavat tak, aby bylo zapojeno celé tělo. Tradiční metodika učí plavání stylem „máchat rukama, kopat nohama a táhnout trup vodou“. My naopak chceme, aby trup byl to, co je hlavní, co způsobuje samotný pohyb. Jako jeden z prvků, na kterém Terry Laughlin svoji metodu založil, bylo studium ryb. Ryby plavou celým tělem a desetkrát rychleji než člověk. To je cíl – zapojit celé tělo, nechat pohyb vycházet ze středu těla a naučit, jak používat svaly kolem břicha a zad tak, aby nás to při plavání pohánělo rytmicky z boku na bok dopředu.
Takže vlastně učíte lidi plavat jako ryby?
V podstatě ano. (smích)
Je tento typ plavání vhodný pro každého?
Spíše mě nenapadá důvod, proč by vhodný nebyl. (smích)Dost často vidím, jak lidé plavou se zakloněnou hlavou, většinou ji vůbec neponořují do vody. Bolí je pak krční páteř, bederní páteř… V našem stylu klademe důraz na rovnou linii páteře, hlídáme, aby hlava byla v prodloužení s páteří a nedocházelo k bolestem zad.
Pokud se člověk rozhodne pro tento styl, musí speciálně trénovat?
Totální plavání považujeme za výuku nové dovednosti, ne za sportovní trénink. Začínáme od těch nejjednodušších cvičení. Je to podobné, jako když se člověk učí hrát golf nebo tenis – jak se postavit, jaké jsou základní prvky, údery. Stejně tak i my začínáme od základů – jak se správně položit na vodu, aby ji člověk „cítil“, aby získal polohu, která ho nebrzdí. Postupně přidáváme další pohyby, dokud se nepropojí v celý styl.
Jak dlouho výuka tohoto stylu trvá?
Na to není lehké odpovědět – člověk se vlastně učí pořád. Během jednodenních kurzů, které vedu, se člověk dozví, co má dělat, vyzkouší si styl ve vodě. Na kurzu se naučíte, jak na to, poté je ale potřeba vše uložit do paměti, zafixovat a dále rozvíjet. Jak jsem již zmínil, jedná se o dovednost. A ta potřebuje čas, než se zautomatizuje. Nutné je přidat k tomu také rytmické dýchání.
Kde mohou lidé navštívit vaše plavecké kurzy? Máte již další následovatele, kteří tuto metodu učí?
Pořádáme jednodenní kurzy v Praze na Olšance a na různých místech na pozvání zájemců. Organizujeme také celotýdenní kurzy v Turecku. Nejsem už jediný, kdo totální plavání učí. Je to zatím malá skupinka, ale v Česku jsou aktivní tři mnou vyškolení trenéři.
Co je na Total Immersion podle vás nejlepší?
Co mě nejvíce zaujalo? Hlavně to, že se jedná o postupný nácvik a přistupuje se k němu jako k dovednosti, na kterou je potřeba se soustředit. Líbí se mi, že jde o jeden jednotný pohyb celého těla. Ruce jsou v souladu s nohama, trupem a hlavou, přičemž hlavní impuls vychází ze středu těla. To je také důvod, proč lidé nejsou z tohoto stylu unavení nebo vyčerpaní. Zátěž je rovnoměrně rozložená a člověk vydrží plavat dlouho a relativně rychle.
Jak jste se s touto metodou seznámil vy sám?
K metodě jsem se dostal přes triatlon, když jsem zjistil, že moje plavání není úplně ideální a tradiční metodika nefunguje. Byl jsem unavený a dvakrát pomalejší než ostatní v oddíle. Hledal jsem proto nějaký jiný způsob a tohle mě hodně oslovilo. Nejprve jsem se učil sám, pak následovaly knížky, videa, na první kurz jsem se vlastně dostal až po osmi letech samotréninku. Nakonec jsem absolvoval trenérský kurz. V Turecku jsem se také setkal s Terry Laughlinem, který se přijel podívat na jeden camp.
Lze Total Immersion považovat za součást životního stylu?
Určitě není nutné půl hodinu předem meditovat a přemýšlet, že teď musím být naladěný, protože půjdu plavat, ale spojení těla s hlavou potřeba je. (smích)Když jdu do vody, soustředím se na plavání, jednotlivé cviky a pohyby, nejde o to bezmyšlenkovitě „odbouchat“ hodinu v bazénu. Je to soustředěná činnost a prožitek z ní je mnohem příjemnější a příznivější. Člověk je paradoxně uvolněnější, klidnější, uvědomuje si více sám sebe. Soustředění se navíc přenáší dál a vydrží i po plavání, třeba i v práci.
Dá se na tento styl nějak navázat – resp. je více stupňů toho plavání?
Myslím, že se dá stále rozvíjet. My lidé jsme v podstatě úplně nevhodní pro plavání, protože plaveme instinktivně. Pro správné plavání musíme dělat všechno proti těmto našim přirozeným instinktům – nebát se ponořit hlavu do vody, úplně se uvolnit, nespěchat se záběry. Jedno z klíčových hesel Total Immersion je „kaisen“ (Pozn.: výraz z japonštiny, filozofie „zlepšení, změna k lepšímu“.). Může to tedy být nekonečný životní proces zlepšování tohoto plaveckého stylu. Což může mít vliv i na naše stárnutí – zlepšenou technikou kompenzovat kondici, která se s věkem zhoršuje a zpomaluje.
Máte nějakou vlastní metu v plavání, toužíte po nějakém úspěchu?
Nejsem závodní plavec, v plavání jsem nezávodil ani nemám ambice. Sportuji, triatlon dělám už více než dvacet tři let. V plavání mám za sebou šestihodinovky ve dvou, tedy tři hodiny čistého času, za které jsem uplaval vždy deset kilometrů… Mojí největší metou je zůstat zdravý, pokračovat v triatlonu a plavat tak, aby mě to pořád bavilo.
Přejeme mnoho dalších nadšenců do totální plavání a děkujeme za rozhovor!
Bližší informace najdete na odkazu zde:
www.totalniplavani.cz
Kontakt: info@totalniplavani.cz
