Kost je pevná jako ocel, a zároveň lehká jako hliník. Je zásobárnou důležitých minerálních látek a místem, kde se tvoří nové krevní buňky. Jedny z klíčových minerálů pro jejich správný a zdravý vývoj jsou vápník a hořčík.

Kost se vyvíjí již od nitroděložního vývoje z vaziva a chrupavky. Procesem osifikace neboli kostnatění dochází k ukládání minerálních látek a solí, především fosforečnanů a uhličitanů vápníku a chrupavka se mění v kostní tkáň. Kostní hmota se vytváří zhruba do věku třiceti let, poté její množství klesá. Proto je nutné všímat si změn, které se s  kostmi dějí a poskytovat jim potřebnou výživu, aby zůstaly pevné a zdravé.

Vápník (Calcium)

Vápník je základním „stavebním materiálem“ kosterního aparátu, který tvoří pětinu hmotnosti zdravého lidského těla. Je minerálem, který se v našem těle vyskytuje v největším množství – tělo dospělého člověka má asi kilogram vápníku a celých 99 % se nachází v kostech a zubech. Zbývající procento je pak rozloženo do svalů a měkkých tkání. Ukládání vápníku do kostní hmoty významně napomáhá vitamin D, který přijímáme hlavně ze slunečního záření a v menší míře také v potravě. Proto je nutné dbát také na jeho dostatečný příjem, aby tělo vápník mohlo správně využít. Vápník je důležitý také pro srdeční činnost, správnou funkci svalů a nervů a přispívá ke srážlivosti krve.

Když vápník v těle chybí

Vápník ztrácíme běžnými tělesnými pochody, jako vylučování potu, moči a stolice, ale také vypadáváním vlasů, odlupováním pokožky či ztrátou nehtové hmoty. Pokud není vápníku dostatek, tělo si jej bere z kostí, které se tak stávají slabšími a křehčími. Úbytek vápníku z kostní hmoty se projevuje u starších osob nebo u osob s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku. Dochází k řídnutí kostí a vzniku osteoporózy. Kosti se snadněji lámou a zlomeniny se hůře léčí.

Typickými příznaky nízké hladiny vápníku jsou svalové křeče, škubání a mravenčení v okolí úst nebo v prstech. Vysoká hladina vápníku se projevuje slabostí, nedostatkem energie, ztrátou chuti k jídlu, zvracením, zácpou, bolestmi kostí, aj.

Jak tělu dodat tělu vápník

Aby naše kosti a páteř zůstaly silné a pružné, je třeba dbát na pravidelné doplňování vápníku. Běžně stačí pravidelně zařazovat potraviny, které ho obsahují dostatek, zejména:

• mléčné výrobky, sójové mléko, tofu
• listová zelenina tmavozelené barvy (kadeřavá kapusta, špenát, brokolice, čínské zelí, rebarbora)
• ryby (sardinky, losos)
• semínka  mák, chia semínka)
• ořechy, ovesné vločky
• minerálky aj.

HOŘČÍK (MAGNESIUM)

Pro správnou stavbu a strukturu kostí a celkové zdraví organismu je dalším důležitým minerálem hořčík, který významně napomáhá regulovat hladiny vápníku a vitaminu D. To je důležité s ohledem na pohybové obtíže, které nadbytek vápníku může vyvolávat. Z pohledu množství prvků zastoupených v těle zastupuje tento minerál čtvrté místo, jeho význam je však nesporný – účastní se na 300 biochemických funkcích organismu. V kostech se nachází asi 60 % hořčíku z jeho celkového množství v těle.

Když hořčík v těle chybí

Hořčík se podílí na nervových přenosech a stahování svalů, podporuje jejich uvolnění a zbavuje nás tak bolesti při pohybu. Stejně tak se podílí i na řízení srdečního svalu, má tedy obrovský význam pro správnou srdeční činnost a rytmus. Má pozitivní vliv také na naše duševní zdraví. Dokáže „zklidnit nervy“, pomáhá regulovat neklid, stres, depresivní stavy a napomáhá klidnému spaní a dodává tělu energii.

Jste často unavení, bolí vás hlava? Brní vás prsty? Chytají vás křeče do lýtek? Právě tyto projevy mohou signalizovat nedostatek hořčíku v těle a mohou s nimi souviset stavy nervozity, podrážděnosti, poruchy srdeční činnosti – například „bušení“ srdce. Pokud pociťujete zdravotní obtíže dlouhodoběji, navštivte co nejdříve svého lékaře a konzultujte s ním symptomy, které mohou souviset i s mnohem závažnější zdravotní příčinou.

Jak tělu dodat hořčík

Zaměřte se na skladbu svojí stravy a zařazujte do svého jídelníčku potraviny bohaté na hořčík, který je prospěšný celému tělu. Nejvíce hořčíku obsahují:

• Ovoce – pomeranče, meruňky, citrony, grepy, jablka, avokádo, banán
• Zelenina – špenát, mangold, zelí, brokolice, brambory, žlutá kukuřice
• Luštěniny – sója, červené fazole, čočka, cereálie – bílá pšenice, jáhly
• Ořechy – kešu, para ořechy, mandle, různá semínka (sezam, slunečnice), kakao
• Vejce, ryby a mořské plody

Pestrá a vyvážená strava je obecně základem celkové rovnováhy těla. Platí proto dbát na vyrovnaný příjem všech vitaminů, minerálů a dalších prvků, které potřebuje. Pokud si nejste jisti, můžete svůj jídelníček konzultovat s lékařem nebo nutričním specialistou.

 

Zdroje:

Wikipedia.org

Healthline.com

Healthharvard.edu

Textový archiv EuroPainClinics